Jak fungují metody výuky v online prostředí?
Tento výzkum zjišťoval efektivitu distančních výukových metod v online prostředí. Hlavním cílem výzkumu bylo ověřit a porovnat efektivitu jednotlivých učebních metod v online prostředí na výkon v testu a zároveň zjistit vliv pohlaví na tento výkon. Sekundárně byly ve výzkumu zjišťovány i další vlivy na výkon v testu jako obliba online výuky, atraktivita tématu výuky, známkový průměr nebo zdatnost práce s internetem. U všech zmiňovaných proměnných byl ověřován krátkodobý (po 24 hodinách) a dlouhodobý (po 14 dnech) vliv.
Jak to probíhalo?
V rámci našeho experimentu respondenti absolvovali vstupní dotazník a na základě svých odpovědí byli rozřazeni do 5 skupin. Jedna skupina byla kontrolní, tito účastníci neabsolvovali žádnou výuku, jen vyplnili test. Další skupina měla k učení k dispozici pouze internet, následující skupina se účastnila přednášky, při které měla taktéž k dispozici internet. Předposlední skupina získala skripta a též si mohla dohledávat na internetu a poslední skupina měla k dispozici internet, skripta a zúčastnili se přednášky.
Tématem naší výuky byly korelace. Toto téma naši respondenti neznali dopředu, nicméně předpokládaná znalost byla ověřována pomocí příbuzného tématu ve vstupním dotazníku. Přednášku nám zajišťoval vysokoškolský pedagog, který téma běžně vyučuje. 24 hodin po výuce byl respondentům zaslán první test (zjišťující krátkodobý efekt) a po 14 dnech druhý test (zjišťující dlouhodobý efekt výuky). Testy se lišily ve svých položkách, ale byly sestaveny tak, aby se jejich náročnost shodovala a zkoumaly stejné oblasti výuky. To vše bylo před zahájením experimentu pilotováno.
Na závěr proběhlo slosování o 3 poukázky do knihkupectví v hodnotě 2x 200,- a 1x 500,-. Tyto poukázky byly respondentům předány elektronicky.
Jak vypadali naši respondenti?
Výzkum se zaměřil na české vysokoškolské studenty ve věku 18 až 26 let. Dohromady se přihlásilo 83 respondentů a z toho 6 bylo vyřazeno kvůli nesplňujícím kritériím věku nebo předpokladu znalosti tématu výuky.
Do studie tedy bylo zařazeno 77 respondentů, kteří byli pomocí vyvažování rozděleni do 5 skupin. Bohužel při realizaci samotného výzkumu mnoho respondentů zrušilo svou účast. Z tohoto důvodu se reálně účastnilo pouze 34 studentů. Z toho bylo 21 žen (62 %) a 13 mužů (38 %) a průměrný věk respondentů byl 20,9 let.
Co nám vyšlo?
Nejprve trochu z popisných statistik. Respondenti v rámci studie měli hodnotit také zábavnost typu výuky. Jako nejzábavnější byla hodnocena přednáška s možností využívání internetu (72 % účastníků), druhá nejzábavnější vyšla přednáška s internetem a skripty (66 % účastníků ji hodnotilo jako zábavnou). Neutrálně byla hodnocena výuka se skripty a internetem a jako nezábavnou hodnotili respondenti výuku, při které měli k dispozici pouze internet.
Co se týká statistického zpracování, předpokládali jsme, že respondenti se nejvíce naučí z přednášky, skript a internetu, druhé nejlepší výsledky budou ze skript a internetu, třetí z přednášky a internetu, předposlední z internetu a poslední bude kontrolní skupina.
U krátkodobého efektu nebyli naše hypotézy potvrzeny, kromě rozdílu mezi respondenty s výukou obsahující internet a respondenty z kontrolní skupiny. Respondenti s výukou skutečně získali více bodů než kontrolní skupina. U dlouhodobého efektu vyšla jako signifikantní hypotéza porovnávající výuku s internetem a s přednáškou a internetem. Tato hypotéza ovšem vyšla v opačném směru, než jsme předpokládali, tedy respondenti s možností využívat internet dosáhli vyššího hodnocení v testu než respondenti po absolvování přednášky s možností využívat internet.
Dále byl zjišťován vliv pohlaví, oblíbenosti online výuky, subjektivně hodnocené zábavnosti tématu, známkového průměru z posledního semestru respondentů a subjektivně hodnocené schopnosti práce s internetem při vyhledávání zdrojů. U krátkodobého vlivu nebyl odhalen žádný z těchto vlivů, zatímco u dlouhodobého byl odhalen vliv známkového průměru a schopnosti práce s internetem.
Co k tomu dodat?
Základním kamenem úrazu našeho výzkumu byl nízký počet respondentů, díky kterému není možné se na naše výsledky zcela spoléhat. Vysoký počet respondentů, kteří se nakonec studie nezúčastnili, způsobil mimo jiné nevyrovnané počty respondentů v jednotlivých skupinách, narušil naši snahu o vyrovnávání charakteristik našich respondentů ve skupinách a také došlo k nevyrovnanému počtu mužů a žen ve skupinách. Všechny tyto potíže mohly výrazně ovlivnit naše výsledky.
Autoři výzkumu: Pavlína Košťálová, Jana Beránková, Tereza Altmanová, Dominik Böhm, Tereza Černá, Kristýna Hrušková, Daniela Kaňová